Uvítanie
Slovo na úvod
Diskusné fórum
  » o anjelikoch
  » o všeličom
Poradenské fórum
Naše anjeliky
Skúsenosti a príbehy
Môj príbeh
Odborné názvy
Ako pomôcť?
Okno poznania
Nebeská záhrada
Naše detičky
  » diskusné fórum
  » poradenské fórum
Básne
Literatúra
Poslali ste nám
články z tlače
Zaujímavé stránky
Finančný príspevok
     
 
 

  Diskusné fórum o anjelikoch je venované našim zosnulým deťom - našim anjelikom a ich rodičom,
či všetkým milým ľuďom, ktorí sa chcú podeliť o svoju neľahkú životnú skúsenosť straty dieťatka.
.. Podelená bolesť je polovičnou bolesťou ..                              


    |     Nový príspevok    |     Prehľad    |     Hľadať    |        

  Titel  Autor  Datum 
 Chjo..
 Ivule   17.06.2002   13:10:39 
 RE: Chjo..
 marcela   14.07.2002   03:13:03 

  Titel : RE: Chjo..
Autor: marcela  ()     Datum:  14.07.2002 03:13:03

Ahoj Ivulo.Píšeš o neúspěšném IVF,které jsi jistě oplakala.Vím to,mám to za sebou.A také si vzpomínám na nejkrásnější den svého života,když se to po druhém pokusu povedlo.Koukala jsem na sebe do zrcadla a stále si opakovala,JSI TěHOTNÁ.V zápětí jsme se dozvěděli,že budeme mít dvojčata.Naše nadšení neznalo mezí.Věděli jsme,že to budou holčičky a tak jsme jim dali jména a těšili se na každý ultrazvuk,abychom měli stále přehled,kde jsou.Narodily se v květnu a pro ně moc brzy.Pamatuji si na ten hrozný pocit samoty,když jsem se probrala po císařském řezu a už u mne nebyly v bříšku.A ony zrovna bojovaly o svůj život.Byly to dny hrůzy,které nelze popsat.Stáli jsme nad nimi a byly tak maličké.A pak se stalo to,co mne dokonce života bude bolet.Ta bolest je nesnesitelná.....jedna z holčiček svůj boj prohrála.Stalo se to na Den dětí....osud je někdy tak krutý.Směli jsme jí vidět a rozloučit se sní.Hladili jsme její malé ručičky a tělíčko,a nemohli tomu věřit.Tolik jsme jí chtěli být tátou a mámou a ona nás opustila.Chovala jsem jí poprvé v náručí,až když jsem si jí nesla zpopelněnou na hřbitov.čekali jsme na děti 12let a byla tu s námi takovou krátkou chvili.Je to už přes rok,ale nezapomenu nikdy na našeho andělíčka.Její sestřička ještě nějakou dobu neměla vyhráno a prosila jsem Boha,ať nám jí nechá.Dnes mám pocit,že se nám vše snaží vynahradit.Nevím,kde se ve mne vzala ta ohromná síla a hned jak ji odpojili od přístrojů,tak jsem jí dostala k sobě a starala se o ní,dokonce jsme se naučili i kojit.Není den,abych nemyslela na našeho andělíčka a neříkala si,jestli už by taky chodila a říkala:táta,máma.....Opakuji si její krásné jméno v duchu a nemůžu jí dát tu lásku,kterou dávám její sestřičce.
Doufám,že tvoje sudičky budou k tobě laskavější.Přeji ti moc štěstí a věř,že jsou věci mezi nebem a zemí,které nijak neovlivníš.Prostě to tak přijde.

  Odpovedať na príspevok
 Vaše meno:
 E-mail:
 Názov príspevku: