| Titel |
Autor |
Datum |
  |
Deniso, mysli i na sebe!
|
|
Dana
|
10.10.2002 02:22:50 |
|
|
Denisa
|
13.10.2002 16:19:08 |
|
|
Lucia
|
15.10.2002 14:22:19 |
|
|
Eva M.
|
14.10.2002 13:32:44 |
|
|
Dana
|
14.10.2002 00:55:04 |
|
|
Eva M.
|
14.10.2002 12:16:22 |
|
|
Dana
|
14.10.2002 00:31:48 |
|
Titel : Deniso, mysli i na sebe!
|
Autor: Dana
()
Datum: 10.10.2002 02:22:50
Milá Deniso!
Stránky Vaší Vivien jsou nádherné, působivé, graficky dokonalé, často se na ně vracím a vždy jsem znovu dojata. To sem píší všichni, ale stále mi zde chybí příspěvek, který by vystihoval můj názor. Takže jsem se nakonec rozhodla ho sem přece jen napsat, i když se Tě možná trochu dotkne.
Jsem přesvědčena, že všechny, kteří sem zavítali, tyto stránky zaujaly a hluboce na ně zapůsobily. Vzpomínkové stránky andílků jsou skvělým nápadem a jistě mnoha lidem s podobným osudem pomohly, jen bych si přála, abys přitom nezapomínala na sebe. Odborníci i rodiče stejně postižení, kteří krizi úspěšně překonali a s touto těžkou zkouškou se již vyrovnali, se shodují na jednom: JE TřEBA ZAPOMENOUT! Samozřejmě ne zcela, to ani není možné, ale je třeba skutečně žít dál a přijít na jiné myšlenky. A nejsem si jista, jestli tvorba těchto stránek je tím nejlepším způsobem, jak zapomenout. Myslím si, že naopak je to každodenní otvírání rány, a to při čtení dalších podobných příběhů, stejně jako slov podpory, lítosti a obdivu, které Ti zde úpřímně všichni vyjadřujeme.
Nevím, jestli to dokážu napsat tak, jak to cítím a jsem připravena na hromadu nesouhlasných odpovědí. Ale zkuste se všichni zamyslet. Mohla bych Denise znovu a znovu připomínat její trpké zážitky a drásat jí srdce poznámkami o tom, že s ní cítím o to víc, že přesně v den, kdy její dcerka odešla, jsem si já přinesla domů z porodnice zdravé miminko. A kdybych chtěla jitřit city ještě víc, připojila bych pár větiček o tom, jak roste, běhá a začíná mluvit... Zdá se mi ale, že ačkoliv Denise všichni fandíme, cítíme s ní a přejeme jí v životě už jen vše dobré, v podstatě ji svými příspěvky stále jen vracíme k tomu, co prožila. Naprosto jiná situace by byla za pár let, až bude mít doma krásné děťátko a andílkovskou stránku povede už opravdu s nadhledem.
Deniso, strašně Ti přeju, abys zvládla obojí - stránku i miminko. Ale kdyby to nešlo, prosím, najdi v sobě sílu odpoutat se od této stránky! Moc pomáháš ostatním, ale mysli i na sebe! Pokud sem zavítáš třeba jen jednou za měsíc, dva nebo tři, zaměříš se na přítomnost a budeš ŽÍT, určitě to všichni pochopí a o to dřív nás potěšíš radostnou zprávou.
Všichni na ni čekáme!
|
|
|
|
|
