..Vzpomínka na moje milované andílky..

Tuto vzpomínku chci věnovat svým milovaným dětem.. Dětem, které přestože se nikdy nenarodily, budou v mém srdci žít napořád.

Kulihrášek + 19.11.2004 (začátek 8tt)     Náš příběh Fazolka + 22.11.2005 (konec 11tt)

Dotkli jste se svými jemnými křídly mé dušicky a pak jste se zase vznesli na obláčku páry... jiní nejspíš zapomněli, ale od čeho by byly mámy?! Mé ruce zůstaly prázdné, v srdíčku smutek a žal, vzpomínky zůstaly krásné, a já jsem ráda, že je mám. Na cestu vzhůru k obláčkům z páry, každický z vás kus srdce si vzal, a do srdce mého ač zbyly v něm rány, semínko štěstí mi každý z vás dal. Nestačili jste ani poznat tento svět a přece ho pro nás tolik změnili. Jak těžké je loučit se s životem, pro který bych svůj ráda dala - pro které srdce mi tlouklo a plíce dýchaly! Za těch pár doteků vašich andělských křídel hrozně moc děkuji, byli a pořád jste tím nejcennějším v mém životě. Nikdo vás nemůže nahradit, protože každý jste jiný - jedinečný tvoreček. Vždycky vás budu milovat, vzpomínat na vás a nosit vás v srdíčku a jednou snad znovu budeme spolu. Miluju vás a moc mi chybíte! MÁMA