Titel : Milenka
|
Autor: Milena
()
Datum: 18.12.2008 09:35:15
Tak dnes je to dva roky. V tento den ji snad už bylo dobře, její srdíčko dotlouklo hned, jak ji odpojili z přístrojů. Možná to byl nejšťastnější den jejího života, protože spatřila Boha a porozuměla tomu, čemu já tady stále nerozumím nebo to poznávám jen klopýtavě a jen z malé části.
Pane Bože, děkuji ti za všechno, cos mi od té doby až dodnes ukázal, že skrze to trápení jsem směla nahlédnout smysl utrpení, velikost lásky a její propojení s bolestí, děkuji za naději, kterou v tobě máme, já a Milenka, věřím na setkání, v tento den už nechci myslet na ty bolestné a kruté dny umírání, chci myslet na setkání, dáš-li mi dost dlouhý věk, abych tu mohla být tak dlouho, dokud mě tady bude potřeba, budu vděčná, ale stejně se těším, až přijde můj čas a i já se zbavím pout tohoto těla a otevřou se moje duchovní oči, pak také spatřím tebe a v náruči sevřu svojí holčičku, věřím, že pak už budou i všechna má proč zbytečná. Děkuji za to, že mohu cítit lásku, i když ta láska nyní bolí, chci ji střežit a nevzdám se jí.
Milenko, holčinko moje, bolí mě, že jsi odešla, ale to nevadí. Dnes je zvláštní den, cítím tě blízko, jako bych tě chovala v náruči, miluji tě. Přimlouvej se u Pána za nás, ať dojdeme tam, kde jsi teď ty a nic nás nesvede z této cesty. Možná proto jsi musela odejít, abys se mocně přimlouvala za nás a my došli k Bohu.
|
|
|