|
Titel : RE: V?em tě?ce zkou?eným
|
Autor: Jitka
()
Datum: 20.11.2010 08:42:04
Po více ne? osmi letech jsem si přečetla příspěvek na těchto krásných a zároveň velice smutných a citlivých stránkách, na které mi man?el upozornil před velmi pro nás smutnou událostí - úplným rozpadem na?í rodiny, který nás čeká 25.11.2010.
Ano, tenkrát na jaře roku 2002 jsem opravdu klopýtla a odstartovala tím rozpad na?í rodiny. Byla to chyba, uznávám. Byl to pro mne útěk od starostí, které jsem ji? nezvládla ře?it. Myslím, ?e rozebírání na?eho problému na tyto stránky nepatří a bylo by to nedůstojné.
Na?e rodina fungovala a nefungovala je?tě dal?ích ?est let od r. 2002. Za tu dobu jsem si plno věcí uvědomila i kdy? pomaleji a moc jsem si přála na?í jinak báječnou rodinu zachovat. MOC. Byla jsem py?ná na to jak nám ostatní závidí ná? krásný vztah s dětmi, jak se jim věnujeme, i to jak po 12 letech man?elství stále je?tě chodíme za ruku. To v?e se rozpadlo na 1. máje 2002, kdy mi byla oznámena pro mne ta nejsmutněj?í zpráva, ?e můj man?el, tatínek mých dětí od nás odchází k jiné rodině. V době, kdy děti dospívají, procházejí pubertou, syn si pro?il nepříjemné ?ikanování ve ?kole, které jsme museli ře?it a? v poradně, v době, kdy nám onemocněla dcera, dodnes nevyléčeno (ztráta vlasů, vím, ?e jsou na tom jiní mnohem hůř a i dcera to tak statečně nese, ale bylo to velice tě?ké). Rozpadl se mi celý svět. Moc jsem se sna?ila o záchranu, moc, ale ta druhá strana u? nesly?ela a sly?et nechtěla. Na?e vztahy se velice zhor?ily. Do poslední chvíle jsem se sna?ila o záchranu, ale u? na to nemám dostatek sil a pochopení. Miluji mé děti, které mi dr?í nad vodou a patří jim za to velký dík. Tento rok bude na?dy zaryt do srdce velkou jizvou, ztrátou mého milovaného tatínka, který prohrál boj s rakovinou a ztrátou mé milované rodiny, která opou?tí tento svět 25.11.2010 a mění se vlastně také v takového anjelika. Na těch krásných 12 let NIKDY nezapomenu, to se ani nedá...
Přeji Vám v?em hodně MOC síly, proto?e to co pro?íváte vy, je mnohem vět?í bolest. Stra?ně moc přeji, a? je na Va?ich stránkách andělíčků co nejméně....
Lubo? napisal/a:
-------------------------------
Při zoufalém hledání psychické pomoci v situaci, která je pro mne nesmírně tě?ká a bolestivá, jsem objevil tyto stránky. Mé trápení sem sice přímo nepatří, ale přesto se mi toto místo na Internetu vrylo nejhlouběji do srdce. Stra?ně moc obdivuji v?echny Vás, které potkalo to nejhor?í, co se v ?ivotě mů?e stát - ztráta milovaného dě?átka, svého andílka. Musíte být nesmírně silní, proto?e mně se
|
|
|
