|
Titel : RE: Nechce babatko
|
Autor: Eva M.
()
Datum: 15.10.2003 21:07:36
Ahoj Petro!
Myslím si, že dva lidé, kteří spolu chtějí zůstat na celý život, by měli být spolu domluveni na takových zásadních otázkách jako mít či nemít děti. Pokud si, Petro, myslíš, že Tvůj partner je pevně rozhodnutý nemít děti, asi bych na Tvém místě dost přemýšlela, jestli mi stojí za to setrvávat v tomto vztahu s tím, že se tedy asi budu muset přizpůsobit a děti oželet. Já osobně bych nechtěla žít s mužem, který zásadně děti nechce, protože já jsem děti vždycky moc chtěla.
Souhlasím s ostatními, že vysadit tabletky a sehrát "náhodné otěhotnění" není dobře - jednak je to podraz a jednak nevíš, jak by zareagoval. Teoreticky je možné, že by po čase byl rád, že to dítě máte - ale spoléhat se na to nedá.
Asi bych si s ním někdy v klidu zkusila promluvit, bez nátlaku atd. a řekla mu, že Ty určitě děti chceš a že je pro Tebe dost těžké přijmout představu života bez dětí, ale že ho máš ráda a že od něj nechceš odejít - a jestli byste to přece jen nemohli nějak vyřešit. Popros ho, ať si to nechá projít hlavou a ať Ti třeba do týdne řekne, jestli by třeba v horizontu pěti let chtěl dítě/děti nebo ne. Pokud dojde k závěru, že určitě ne, asi bych s bolestí v srdci přemýšlela o rozchodu.
Je to můj názor, nemusíte se mnou souhlasit. Já bych bez dětí žít nechtěla (mám dva syny, o třetího jsem přišla). Raději bych žila sama bez muže s dětmi než s chlapem bez dětí. Vůbec nic proti mužům nemám, naopak :-) ale prostě kdybych musela natvrdo volit, zda dítě nebo chlap, tak pro mě je ta volba jasná. Samozřejmě úplně nejlepší ale je dítě počaté z lásky obou a vyrůstající v rodině, kde je milující máma i táta. Držím Ti palce, ať se rozhodneš správně, abys toho po letech nemusela litovat.
|
|
|
