Titel : Michaele
|
Autor: Hanka
()
Datum: 02.02.2010 01:03:34
Milá Michaelo, nevím ani co ti vlastně chci napsat, přečetla jsem si tvůj příběh a bylo to, jako by se mi v?ecko znova vrátilo. Nejhor?í na tom je, ?e toho máme bohu?el hodně společného, kdy? jsem četla tvůj příběh, ?el mi mráz po zádech. Kdy? jsem uviděla fotečky tvého chlapečka, zastavil se mi dech. Tuto sobotu by byl na?emu Davídkovi rok. Kdy? mi tenkrát řekli, ?e v?e zahojí čas, nevěřila jsem jim, ?e to vůbec jde. Nejde to, jen se maličko zmírní smutek ale nemine den, kdy si na něj nevzpomenu. Bylo to první miminko, tolik chtěné a proklínala jsem ka?dého, kdo se na mě v těhotenství jen křivě podíval, myslela jsem, ?e za to mů?e on. Pak jsem proklínala i sebe, nechtělo se mi bez něj ?ít. Teď čekám holčičku, ka?dým dnem se má narodit a já mám ?ílenou hrůzu, jestli se něco nestane při porodu. Ná? Dádulka byl naprosto zdravý, nebýt těch několika minut, co ho nechali udusit se uvnitř mě. Ta malá princezna mi ale stojí za to, znovu si projít porodem, ač mě to tak děsí, vím ?e se budu muset přemoct a hodně se sna?it, ale odměnou mi bude to, ?e snad poprvé usly?im plakat svoje miminko a ?e si ho budu moct pohoupat v náručí. Tobě a ostatním maminkám přeji z celého svého srdce aby jim čas co nejvíce zhojil rány v srdíčku a mohli se radovat z dal?ího miminka. Přeji hodně ?těstí...
|
|
|