Uvítanie
Slovo na úvod
Diskusné fórum
  » o anjelikoch
  » o všeličom
Poradenské fórum
Naše anjeliky
Skúsenosti a príbehy
Môj príbeh
Odborné názvy
Ako pomôcť?
Okno poznania
Nebeská záhrada
Naše detičky
  » diskusné fórum
  » poradenské fórum
Básne
Literatúra
Poslali ste nám
články z tlače
Zaujímavé stránky
Finančný príspevok
     
 
 

  Milí návštevníci, ako už väčšina z Vás vie, ikonka - naše detičky - je venovaná všetkým rodičom, ktorí majú za sebou trpkú skúsenosť straty dieťatka, no nestratili odvahu žiť ďalej. Fotografie detičiek sú svedectvom toho, že i po ťažkých životných skúsenostiach, už v mnohých rodinách zasvietilo slniečko nádeje a šťastia v podobe krásnych detičiek.
Avšak životný úsek rodičov počas snaženia sa o ďalšie dieťatko alebo počas očakávania jeho príchodu na svet, je častokrát veľmi ťážké obdobie plné neistoty a obáv.

Preto by som chcela venovať toto fórum všetkým rodičom, ktorí majú svojich anjeličkov v nebíčku a chcú mať ďalšie miminko. Je venované rodičom - mamičkám, ktoré túžobne očakávajú svoje bábätko a chceli by prispieť do diskusie ako to prežívajú, aké sú ich každodenné radosti, či starosti.

Taktiež chcem fórum venovať všetkým, ktorí nám môžu napísať ako im život plynie ďalej, ako sa vyrovnali a popasovali so svojím životným úderom po strate dieťatka.

Toto diskusné fórum by som jednoducho chcela nazvať a život ide ďalej ....
 


    |     Nový príspevok    |     Prehľad    |     Hľadať    |        

  Titel  Autor  Datum 
 Michaele
 Hanka   02.02.2010   01:03:34 
 RE: Michaele
 Hanka   05.02.2010   21:21:43 
 RE: Michaele
 Jana   03.02.2010   13:08:04 
 RE: Michaele
 andrea   03.02.2010   14:15:16 

  Titel : Michaele
Autor: Hanka  ()     Datum:  02.02.2010 01:03:34

Milá Michaelo, nevím ani co ti vlastně chci napsat, přečetla jsem si tvůj příběh a bylo to, jako by se mi v?ecko znova vrátilo. Nejhor?í na tom je, ?e toho máme bohu?el hodně společného, kdy? jsem četla tvůj příběh, ?el mi mráz po zádech. Kdy? jsem uviděla fotečky tvého chlapečka, zastavil se mi dech. Tuto sobotu by byl na?emu Davídkovi rok. Kdy? mi tenkrát řekli, ?e v?e zahojí čas, nevěřila jsem jim, ?e to vůbec jde. Nejde to, jen se maličko zmírní smutek ale nemine den, kdy si na něj nevzpomenu. Bylo to první miminko, tolik chtěné a proklínala jsem ka?dého, kdo se na mě v těhotenství jen křivě podíval, myslela jsem, ?e za to mů?e on. Pak jsem proklínala i sebe, nechtělo se mi bez něj ?ít.
Teď čekám holčičku, ka?dým dnem se má narodit a já mám ?ílenou hrůzu, jestli se něco nestane při porodu. Ná? Dádulka byl naprosto zdravý, nebýt těch několika minut, co ho nechali udusit se uvnitř mě. Ta malá princezna mi ale stojí za to, znovu si projít porodem, ač mě to tak děsí, vím ?e se budu muset přemoct a hodně se sna?it, ale odměnou mi bude to, ?e snad poprvé usly?im plakat svoje miminko a ?e si ho budu moct pohoupat v náručí.
Tobě a ostatním maminkám přeji z celého svého srdce aby jim čas co nejvíce zhojil rány v srdíčku a mohli se radovat z dal?ího miminka. Přeji hodně ?těstí...

  Odpovedať na príspevok
 Vaše meno:
 E-mail:
 Názov príspevku: