|
Titel : RE: Nelinka
|
Autor: Radka
()
Datum: 29.11.2010 14:02:55
Ahoj Martina, stejně jako TY - první tři měsíce jsem se bála, proto jsem i dětem nic neřekla. Nelinka nebyla plánovaná, ale přišla. Když jsem tu radost řekla potom dětem, obrátila nám život a my prožívali to nejkrásnější období. Sice jsem měla strach, jak dopadne amnio, ale vlastně jsem si nepřipouštěla, že by bylo něco špatně. Když jsem poprvé naši malou ucítila, štěstí bylo dokonalé. Výsledky vpořádku, žádné problémy jen radostné očekávání. Hrozně rychle to utíkalo a já jsem si ten čas hrozně užívala. Na porod jsem se těšila, protože jsem si říkala, že to bude všechno tak jako třikrát před tím. Od prvních slabších bolestí to naše děti do dvanácti hodin zvládly na svět. Honzík vlastně ani ne za šest hodin. Takže čeho se bát. Takovou hroznou věc si vlastně nikdo ani nepřipustí, že by se mohlo stát něco právě jeho miminku. Ale je nás tady tolik..Je tolik Andílků, kterým lásku posíláme na dálku, Andílků, kteří jsou jinde, než u maminky. Dětičky naše, opatrujte se, chybíte nám doma, ale naše srdíčko patří Vám.
|
|
|
