Uvítanie
Slovo na úvod
Diskusné fórum
  » o anjelikoch
  » o všeličom
Poradenské fórum
Naše anjeliky
Skúsenosti a príbehy
Môj príbeh
Odborné názvy
Ako pomôcť?
Okno poznania
Nebeská záhrada
Naše detičky
  » diskusné fórum
  » poradenské fórum
Básne
Literatúra
Poslali ste nám
články z tlače
Zaujímavé stránky
Finančný príspevok
     
 
 

  Diskusné fórum o anjelikoch je venované našim zosnulým deťom - našim anjelikom a ich rodičom,
či všetkým milým ľuďom, ktorí sa chcú podeliť o svoju neľahkú životnú skúsenosť straty dieťatka.
.. Podelená bolesť je polovičnou bolesťou ..                              


    |     Nový príspevok    |     Prehľad    |     Hľadať    |        

  Titel  Autor  Datum 
 tuzba a bolest
 zuzana prosnakova   19.10.2007   18:00:32 
 RE: tuzba a bolest
 andrea   22.10.2007   14:48:32 
 RE: tuzba a bolest
 zuzana prosnakova   22.10.2007   17:04:43 
 RE: tuzba a bolest
 Katka   20.10.2007   16:10:50 
 RE: tuzba a bolest
 zuzana prosnakova   19.10.2007   18:52:32 
 RE: tuzba a bolest
 MartinaM   20.10.2007   08:14:48 
 RE: tuzba a bolest
 zuzana prosnakova   20.10.2007   21:11:23 
 RE: tuzba a bolest
 MartinaM   24.10.2007   22:21:57 
 RE: tuzba a bolest
 zuzana prosnakova   25.10.2007   16:42:39 
 RE: tuzba a bolest
 zuzana prosnakova   25.10.2007   13:08:11 
 RE: tuzba a bolest
 Natálka   21.10.2007   00:04:00 
 RE: tuzba a bolest
 zuzana prosnakova   31.10.2007   12:17:04 
 RE: tuzba a bolest
 zuzana prosnakova   21.10.2007   09:57:09 

  Titel : RE: tuzba a bolest
Autor: Natálka  ()     Datum:  21.10.2007 00:04:00

Ahoj Zuzanka!
Moc mě mrzí to,co prožíváš!Já jsem přišla o miminko v 10.týdnu před osmi měsíci.Jak už ti psala Martinka,ta bolest bohužel nepřejde nikdy,jen trochu otupí a bude líp.Věř,že máš alespoň to štěstí,že už máte holčičku a ona je tvoje štěstí,vyžaduje tvou pozornost a zaměstnává tě.My jsme čekali první miminko a právě ta samota po tom potratu mi převrátila život naruby.Začala jsem se bát změn a začala jsem být pasivní,straním se lidí.Další mimčo se nám nedaří a já začínám být na zbláznění.Takže ti radím,braň se tomu smutku.Chvíli ti bude strašně,ale jednou bude líp,věř tomu,ale hlavně,neuzavírej se jako já,starej se o dcerušku,o manžela,neboj se změn a dělej je-změň práci,vyřiď to s tchýní,ať máš klid,vypovídejte si to,nebo se zkuste poohlídnout po jiném bytě... Ale neuzavírej se do sebe,najdi v sobě sílu bojovat za sebe a za to,že chceš mít klid v životě,aby k vám miminko znovu přišlo a bylo v pořádku!!Ten klid je nejdůležitější!Já se tomu poddala a vyhrabávat se z toho teď je hrůza.Máš štěstí,že máš holčičku,ona ti pomůže,neboj,bude dobře!Budu ti držet palečky,ať se ti všechno vyřeší a uvidíš,že až budeš ty v klidu,tak k vám přijde miminko!:-) Drž se a opatruj!Ahoj :-)

  Odpovedať na príspevok
 Vaše meno:
 E-mail:
 Názov príspevku: